Doména „noitre.cz” za měsíc expiruje, což jsme vzali jako pokyn shůry a objednali doménu novou. Tentokrát ovšem už bez přesného počtu členů domácnosti. Na nové adrese zatím ještě neběhá vše tak, jak má, ale Bobeš už svolil se zveřejněním, dodělávat to bude průběžně. Noitre.cz doběhne do konce července, ale já už budu psát jinam, je tam víc červené barvy 
Takže - O nás 
Trvalý odkaz...
Našla jsem rodné listy a oddací list! Taky jsem objevila papír na jména a tabulku na zapisování pohybů, takže vesele dělám čárky s každým kopancem slečny Koblihové. Teď už zbývá jen to všechno během těch pár zbylých týdnů zase „výhodně neuklidit” Trvalý odkaz...
Milý můj muž, hlava rodiny a se sebezapřením musím uznat, že i nejchytřejší člen naší domácnosti, měl v pondělí narozeniny. Kristovy, jak se říká. Protože už je asi moc dospělý, přál si trochu zvláštní dárek. Celý příspěvek...
...k obědu uzená makrela s pikaem (došel chleba). Slečna Koblížková mě musí nenávidět už. Celý příspěvek...
...aneb „Ivet Groulová, příště tě bacím psem!” Celý příspěvek...
Konečně i k nám na jih došla bouřka. Tedy bouřka, pětkrát zablýsklo a asi dvacet minut pršelo. Náš pes obranář, před kterým nás neznalí varují a milá babička z Prostějova onehdy dokonce navrhla, ať jej dáme do útulku, páč kdesi zas četla, že je zlý a nebezpečný (novináři jsou fakt lulani), se strachy zavrtal mezi kachličky a poblil. Kočka Kočka, které se, na rozdíl od psa, zas nikdo nebojí, celých deset minut bouření strávila na okně a vrčela a vřískala na blesky tak bojovně, až se jí soused lekl a zakopl o kaluž. Trvalý odkaz...
...dlouho trvá mému hormony zmítanému mozku udržet myšlenku. Čtyři minuty. Celý příspěvek...
V pondělí „velký” ultrazvuk, jako obvykle jsem se bála až za roh. Hned mezi dveřmi jsem poprosila doktorku, aby slečně Koblížkové změřila hlavu a hurá - Kobliha není cosicefalus! Ulevilo se mi tak moc, že jsem od radosti zapomněla dýchat Celý příspěvek...
Hrabe mi, docela dost a regulerně blbnu. Já, pyšná vždycky na svou paměť, teď neudržím myšlenku, zapomínám jména lidí, názvy filmů a mezi nejpoužívanější slova patří: „ééééh...ehm...jak se to jen...”. Celý příspěvek...
Datum, které se teď zobrazuje u příspěvků v tomto deníčku, ukazuje den, kdy mi byly přesně dva měsíce. Bobeš byl ještě na houbách Trvalý odkaz...
....nebo taky všechno zlé je pro něco dobré? Celý příspěvek...
...z výbavičky. Spíš pro mou hlavu děravou. Celý příspěvek...
...konečně užít chlapských řečí, piva a sportu do víru nočního Brna, tak si tu sepisuju resty a večer budu šít. Ale ještě předtím něco z kontroly: Celý příspěvek...
Víkend proběhl úplně jinak, než jsme si před pár měsíci mysleli, ale i tak byl hezký. A docela jsme i kmitali Celý příspěvek...
Vyráběli jsme včera s Bobšem moučník. Dezert, ehm. Teda původně jsem jej chtěla dělat sama, ale ...to se prostě nedalo Celý příspěvek...
"Hele, pojedeme někdy do...eh...do bunkru? Jsem viděl v nedělním Objektivu, že nad Olomoucí, na mapě jakoby v pravým horním rohu, je síť opevnění...je to u nějakého města...jo už vím. Teda název si nepamatuju, ale je to město ze tří slov, prostřední je „na”, „nad” nebo „u”, poslední je nějaká voda a v prvním slově je „b” a háček. Co se ksichtíte, co je na tom těžkýho? Vy to město nepoznáte?" divil se Tygr celým tělem a my s Bobšem jsme opravdu jen váhavě kroutili hlavou. Vy, milí naši čtenáři, byste podle Tygrem zadaných indicií, ono město či místo poznali? Trvalý odkaz...
Včera dopoledne jsem se podívala z okna a zjistila, že branka do ulice je dokořán. Huh? Někdo k nám snad jde? Celý příspěvek...
Bobeš cestovatelem: Minulou neděli nám Bobeš odletěl do Holandska. Prý: „V úterý večer jsem zpět, miláčku.” Hehe, v úterý večer byl na letišti v Amsterodamu, kde se jen za sklem díval, jak jeho kufřík vykládají zpět z letadla a vracejí mu jej. Prý problém s letenkou. Tak mu nezbylo, než najít hotel a svou mateřskou firmu zaúkolovat obstaráním nové, pokud možno platné letenky do Prahy. Celý příspěvek...
...co bych ted chtela napsat, ale musim po kouskach, mezi lapanim po dechu. Nebudu tu ale reagovat na veci zle, na coz mozna nekdo ceka. Po vcerejsim propusteni z nemocnice uz vim stopro, co je a neni dulezite. Pro slecnu Koblizkovou je dulezite, abych byla v klidu, coz uz jsem a budu. Jinak v nemocnici zjistili, ze ma nase mala kraska kilo a kousek, ze je naprosto v poradku a z polohy „nohama napred” se behem vikendu stala poloha pricna. Dvakrat denne merili monitor, srdicko ji busi ukazkove. Jedinou vadnou casti momentalne jsou tedy plice jeji matky, ktere nezvladaji nizky tlak ci co. Ale tech jedenact tydnu uz to spolu doklepeme a budouci, posledni dobou neustale zarici tata Bobes, se sve male princezny brzo docka Pokracovani zas jindy, klepat do pismenek vleze na boku je strasne zdlouhave Trvalý odkaz...
...o tom odtajnění, tak přišel čas udělat další krok, jedna pupkatá Allořice uvnitř Celý příspěvek...